Jídelníček přizpůsobený ájurvédským principům

Co to znamená, když se řekne ájurvédská dieta

Jídelníček přizpůsobený ájurvédským principům je způsob stravování se osvědčený mnoha tisícemi let. Cílem není jen zhubnout nebo předcházet nemocem, ale žít vyváženější, uvědomělejší a zdravější život. Osoby bez znalostí základních principů ájurvédy mnohdy nevnímají rozdíl mezi běžnou dietou. Ingredience se používají běžné. Jemné rozdíly procesu vaření nepostřehnou. Pokud však se ájurvédsky stravují soustavněji několik dnů za sebou, někteří zavnímají, že jejich trávení začne pracovat pohodověji.

Ájurvédská dieta, jídelníček přizpůsobený ájurvédským principům, vychází z principů ájurvédské medicíny a jejím cílem je navracet poměr tří životních energií neboli dóš – váta, pitta a kapha – do výchozí úrovně (prakrti). Dóši se snadno vychylují. Naším konáním, smýšlením, pocity a vnějším prostředím, ve kterém žijeme. Mnoho faktorů ovlivnit nemůžeme, ale takřka vždy máme svoboduv  tom, co vkládáme do úst. Rovnovážná úroveň dóš je jednou z podmínek zdraví.

Jak přizpůsobit jídelníček svému typu a ročnímu období

Pokud víte, ke které dóše patříte a kterou dóšu máte narušenou, můžete tomu svůj jídelníček přizpůsobit, volbu ingrediencí, chutí a způsob úpravy pokrmů. Dovolím si na okraj poznamenat, že ájurvédská kuchyně není klasickou indickou kuchyní, ani nemusí být nutně indická. Jde o soubor pravidel, jejichž použití není limitované kuchyní, kontinentem ani typem připravovaného pokrmu.

Doporučení o stravování dle ájurvédy, která naleznete v knihách nebo na webu považujte za obecná, neboť i ájurvédská dieta je individuální. Je důležité zdůraznit, že je individuální v čase. Co tím myslím? Pokud zjistíte uprostřed zimy, že Vám dělá dobře výživnější a hutnější jídlo, v létě by pro Vás stejné jídlo mohlo být příliš těžké na strávení. Hledání toho, co nám prospívá, je celoživotní experiment.

Jako pitta typ bych měla jíst ochlazující potraviny, sladké, hořké a trpké chuti. Měla bych se vyhýbat pikantním, kyselým, slaným a kvašeným jídlům, protože jsou zahřívající. Ovšem protože jako váta tíhnu ke slabému trávení, kvašenou zeleninu si dopřeji jako formu účinného podpalu.

Zásady stravování

Nerovnováha, která může vzniknout z nevhodného stravování, se u váta osob může projevit nepravidelným trávením, nadýmáním nebo zácpou na fyzické úrovni a únavou nebo úzkostí z pohledu psychologie. Podobně, lidé s převahou dóši kapha (země + voda) mohou začít přibývat na váze a při dlouhodobém nevhodném stravovacím režimu se může nerovnováha překlopit do astmatu, depresí nebo cukrovky.

Je důležité si uvědomit, že každý jedinec je jedinečný a co funguje pro jednoho, nemusí nutně fungovat pro druhého. Proto je vždy nejlepší konzultovat jakékoliv změny ve stravovacích návycích se zdravotnickým odborníkem.

Mezi základní zásady ájurvédského stravování patří:

• Jezte čerstvé, teplé a domácí pokrmy
• Hlavní jídlo dne je oběd, který by se měl konzumovat kolem poledne
• Při jídle se soustřeďte na jídlo. Jezte v klidném, tichém a příjemném prostředí. Během jídla nepracujte, nesledujte televizi ani nečtěte.
• Podporujte svůj hlad a jezte podle kapacity svého trávicího ohně
• Pijte teplé nápoje nebo tekutiny v pokojové teplotě

Bývá doporučuváno konzumovat zdravé celistvé potraviny s omezením množství červeného masa, umělých sladidel a průmyslově zpracovaných potravin. Nedodržování pravidel může dále vést k usazování toxinů v těle, což je příčinou všech nemocí.

Běžné vs. ájurvédské vaření

Jídelníček přizpůsobený ájurvédským principům se od běžného vaření liší v několika klíčových aspektech:

1. Individuální přístup ke strávníkovi: Na rozdíl od běžného vaření, které si často klade za cíl vytvořit chutný a výživný pokrm, ájurvédské vaření bere v úvahu jedinečnost každého jedince a jeho tělesné potřeby.
2. Rovnováha dóš: Ájurvédské vaření se zaměřuje na udržení rovnováhy dóš (energií) v těle.
3. Využití koření: Koření se při vaření používá jako vyvažující prvek. K těžšímu jídlu se přidá ostřejší koření pro snadnější trávení. Například tofu se proto smaží s pomletým černým pepřem.
4. Teplota a zpracování potravin: Ájurvédská dieta obecně doporučuje teplá, nikoli žhavá nebo studená jídla. Pokrm by měl být dobře uvařen a kořeněn tak, aby stimuloval trávicí oheň.
5. Kombinace potravin: Ájurvédské vaření má specifická pravidla pro kombinování potravin. Obecně známé pravidlo zakazuje kombinovat čerstvé ovoce s mléčnými výrobky. Oblíbená smoothies nejsou to nejlepší, co pro své zdraví můžeme udělat.

Vaření je moje oblíbená aktivita, která mi dává možnost využít ájurvédské znalosti prakticky v běžném dnu. Ráda testuji recepty, měním ingredience, nebo jejich množství, abych si na pokrmu nejen pochutnala, ale abych též kontrolovala dóši. Nyní v zimě si k večeři dopřeji častěji krémové polévky s domácím mandlovým nebo ovesným mlékem. V posledních týdnech jsem několikrát připravovala polévku z batátů a mrkve, což je sladké a uzemňující jídlo, které mě zasytí a pohladí vystresovanou váta dóšu.

Koření

Bez koření by nebyla Indie, jakou ji známe. Hraje klíčovou úlohu v kuchyni, vylepšuje chuť a dodává pokrmu aroma. Známá garam masala, nejtypičtější indické koření, dodává pokrmům nezaměnitelnou chuť a neodolatelnou vůni. V ájurvédě se koření vysoce cení pro jeho léčivé vlastnosti. Například, zázvor je v Indii považován za lék na všechny trávicí problémy a nemoci. Podporuje dobré zažívání a vylučování toxinů z organismu, příznivě působí při hubnutí a posiluje imunitu.

Ájurvéda doporučuje používat koření podle typu dóši, tedy individuálních potřeby a v souladu s vlivem času (ročního období). Některá koření jsou vhodná pro všechny typy dóšických typů, jako je například kurkuma, zázvor, kardamon, fenykl nebo koriandr. Jiná koření jsou vhodnější pro konkrétní dóšu. Například pepř nebo chilli by mohlo být pro pitta osoby příliš zahřívající. Ájurvéda má v repertoáru i směsi koření, které mají specifické účinky, jako například trikatu, směs tří pálivých koření: sušeného zázvoru, černého pepře a dlouhého pepře, která se používá pro povzbuzení trávicího ohně.

Koření má také rituální význam. Kurkuma, kterou považuji za nenahraditelnou pomocnici v kuchyni a domácí lékárničce, se při náboženských obřadech nanáší na čela sošek. Také se používá při tradičním svatebním obřadu. Věří se, že má sílu upevnit vztah nově sezdaného páru.

FAQ

Jaké koření je dobré pro váta typ?

Váta typ potřebuje koření, které zahřívá, stimuluje a vyživuje tělo i mysl. Mezi vhodná koření pro váta typ patří například kumín, hřebíček, fenykl, kardamom, skořice, hing.

Jaké koření je dobré pro pitta typ?

Pitta osobám prospívá tělo a mysl ochlazující koření. Mezi vhodná koření patří fenykl, koriandr, kardamon, máta, kurkuma, šafrán, kardamom.

Jaké koření je dobré pro kapha typ?

Pro kaphy je vhodné stimulující koření, které aktivuje, pročišťuje a redukuje. Konkrétně sušený zázvor, hořčice, kurkuma, kumín, fenykl, hřebíček.