Jak kreativita ovlivňuje naše zdraví a spokojenost

Kreativita – nebezpečná hra s ohněm?

Když se řekne kreativita, většina z nás si představí neotřelé nápady, inspirativní umělecká díla, inovativní řešení problémů. Kreativita je považována za klíčovou dovednost jako prostředek osobního i celospolečenského rozvoje. Ale co když vám řeknu, že kreativita může být nebezpečná?

Ano, slyšíte správně. Kreativita, tato opěvovaná schopnost lidského mysli, může mít i temnou stránku. Tvůrčí proces může aktivovat síly, které nemusí vést k žádoucím výsledkům. Naše nové, originální myšlenky mohou vyvolávat kontroverze, nepřátelství a narušovat mezilidské vztahy. A co hůř, někteří kreativní jedinci jsou natolik posedlí svými nápady, že přestávají respektovat hranice a možnosti jiných lidí.

Vezměme si třeba příklad slavného vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Jeho objev výbušniny je nástrojem ničení a zabíjení. Nebo si představte umělce, kteří se nebáli šokovat společnost svými kontroverzními díly. Kolikrát jejich kreativita vyvolala pohoršení, odsouzení a dokonce násilné reakce.

Možná vás to překvapí. Zamysleme se – není kreativita vlastně jakousi nebezpečnou hrou s ohněm? Schopnost vytvářet nové a neokoukané věci může být prospěšná, zároveň v sobě skrývá potenciál rizika, že se nám tyto výtvor vymknou z rukou. A právě o tom bude pojednávat dnešní článek – o tom, jak kreativitu využívat moudře a bezpečně, aniž bychom ohrozili sebe nebo své okolí.

Kreativita současném světě a historii

Jedno z hlavních poselství ájurvédy je, že každý z nás má v sobě jiskru božského (s)tvořitele, která je zdrojem našeho života, vědomí a identity. Ájurvéda nám také říká, že naše kreativita je klíčem k našemu zdraví a spokojenosti, a že ji můžeme rozvíjet a využívat k prospěchu sebe i ostatních. Například podle zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2020 bude kreativita jednou z nejžádanějšími dovedností trhu práce v 21. století. Kreativita je nezbytná pro adaptaci a spolupráci v různých oblastech, jako je věda, technologie, podnikání a vzdělávání. Tvůrčí činnost pomáhá lidem vytvářet nápadité produkty, nástroje i procesy.

Myoko Schinner americká kuchařka a spisovatelka od roku 1980 experimentovala s vlastní recepturou veganského sýru, který by byl chutný a zároveň zdravý. V současnosti její firma prodává své produkty na celém světě. Odhadovaný roční obrat její firmy představoval v roce 2021 více než 30 milionů amerických dolarů a podle časopisu Forbes je Myoko Schinner jednou z 50 nejvlivnějších žen nad 50 let.

Kreativita je to, co nás jako lidský druh odlišuje od jiných živých tvorů. Tvoření umožňuje vznikat novým a originálním věcem, ale také nacházet unikátní a neobvyklá řešení. Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 – 1907), ruský chemik a profesor vytvořil periodickou tabulku prvků podle svého snu, ve kterém se mu zjevila tabulka prvků uspořádaných podle atomové hmotnosti a chemických vlastností. Kreativita dává možnost zkoušet, experimentovat, učit se a růst. Objevovat smysl a účel. Přinášet do života radost, spokojenost a štěstí i v momentech, kdy se k nám vnější svět chová nelogicky a nespravedlivě, nebo jsou naše prožitky tíživé. Proto je tvoření léčivé.

Co to je kreativita?

Kreativita je široký a mnohovrstevnatý koncept, který je zkoumán mnoha obory, jako je psychologie, sociologie nebo filozofie. Přestože existuje mnoho definic, modelů a teorií, které se snaží popsat a vysvětlit různé aspekty kreativity, jednoduché vysvětlení neexistuje.

• Kreativita je schopnost přicházet s novými, originálními nápady a řešeními. Je to dovednost vidět věci z nových perspektiv a kombinovat existující informace a myšlenky novým a neobvyklým způsobem.
• Kreativita je proces, při kterém člověk vytváří něco nového a hodnotného. Může se jednat o hledání řešení k problému, psaní příběhu, malování obrazu nebo zjednodušení existujícího postupu. Kreativita umožňuje lidem myslet a jednat mimo zavedené rámce.
• Kreativita je schopnost myslet a jednat inovativně. Můžeme říci, že se jedná o schopnost vymanit se z konvenčních postupů a přicházet s novými, neobvyklými řešeními. Kreativní lidé mají schopnost vidět věci z netradiční perspektivy a přinášet originální nápady, které mohou zlepšit či změnit stávající situaci.

Teorie a modely kreativity

Kreativitu se psychologové, sociologové, filozofové i další odborníci se snaží pochopit a popsat mechanismy, které stojí na tvůrčích procesech a využívají kreativní schopnosti.

Psychologické teorie se zaměřují především na osobnostní rysy a kognitivní procesy tvůrčích jedinců. Jedním z vlivných přístupů je Guilfordův model struktury intelektu, který rozlišuje divergentní a konvergentní myšlení jako klíčové složky kreativity. Divergentní myšlení umožňuje generovat nové, originální nápady, zatímco konvergentní myšlení slouží k jejich kritickému hodnocení a výběru.

Sociologické teorie kladou důraz na roli sociálního a kulturního kontextu v rozvoji tvořivosti. Například dle Csikszentmihalyiho “systému kreativity” se kreativita neodehrává v našich myslích, ale probíhá skrze sdílení myšlenek v sociokulturním prostředí, které následně posuzuje přínos a originalitu kreativního výtvoru.

Z filozofického hlediska se pak pozornost upírá k ontologickým otázkám o povaze kreativity, jejím vztahu k lidské mysli a realitě. Některé filozofické přístupy chápou kreativitu jako projev lidské svobody a seberealizace, jiné ji nahlížejí v souvislosti s transcendentními či božskými silami.

Vedle těchto teoretických rámců existují také specifičtější modely a koncepty kreativity. Například čtyřsložkový model tvůrčího procesu Grahama Wallase popisuje čtyři fáze tvůrčího procesu: přípravu, inkubaci, iluminaci a ověření. Sternberg-Lubartova investiční teorie tvořivosti zase poukazuje na schopnost tvořivých lidí „levně nakoupit“ myšlenky s potenciálem, tento potenciál poté rozvinou a „draze
prodají“. Přičemž tvořivost podporuje intelekt, znalosti, způsob myšlení, osobnost, motivace a prostředí.

Ačkoliv žádná z těchto teorií nedokáže kreativitu zcela obsáhnout, každá z nich přináší cenné poznatky a podněty pro hlubší porozumění tomuto fascinujícímu fenoménu lidské mysli. Komplexní a multidimenzionální povaha kreativity si žádá interdisciplinární přístup, který by dokázal reflektovat různé úhly pohledu a aspekty tohoto jevu.

Opomíjené aspekty kreativity

Přestože je kreativita obecně uznávána jako důležitá lidská schopnost, v některých oblastech lidských činností, jako je konvenční medicína, může být považována za méně důležitou. Podobně i celá lidská společnost neposkytuje dostatečný prostor pro rozvoj kreativity dětem a mladým lidem.

Typy kreativity

Odborníci rozlišují různé typy kreativity, například divergentní a konvergentní, individuální a kolektivní, uměleckou a vědeckou. Tyto různé formy kreativity mohou vyžadovat odlišné přístupy a strategie.

Vědecké studie věnující se kreativitě

Současný výzkum v oblasti psychologie kreativity přináší zajímavé poznatky. Například studie Nijstad a kol. z roku 2010 představila novou teorii, která vysvětluje kreativitu jako funkci dvou proměnných:

• schopnosti měnit a přizpůsobovat způsob myšlení konkrétní situaci nebo úkolu a
• schopnosti udržet myšlení na řešeném problému

Osobnostní rysy a podmínky, ve kterých pracujeme mohou zvyšovat nebo snižovat obě proměnné. Například, pokud jsme otevření novým zkušenostem, můžeme být více flexibilní. Pokud máme vysokou motivaci snáze udržíme jednobodovou pozornost.

Studie z roku 2013, která proběhla na šesti irských školách, potvrdila vztah mezi schopností učit se a kreativním řešením problémů. Studenti, kteří poslouchali podcasty o vaření, si osvojili více kulinářských dovedností a byli kreativnější při přípravě jídel. 

Jak vidíte, není třeba být profesionálním umělcem, pro kreativní život. Postačí dovolit si experimentovat při běžných činnostech jako je vaření, šití a zahradničení, nebo při řešení pracovních úkolů či během malování a psaní.

Můžeme kreativitu měřit?

Kreativitu lze do jisté míry měřit a kvantifikovat. Jedním z nejznámějších nástrojů je Torranceův test tvůrčího myšlení (Torrance Tests of Creative Thinking). Tento test zkoumá divergentní myšlení, schopnost generovat nové nápady a řešení. Zahrnuje úkoly jako vymýšlení alternativního využití běžných předmětů, dokončování obrázků či vytváření nových nápadů na základě podnětů.

Zajímavé je také měření kreativního potenciálu pomocí osobnostních testů. Některé testy se zaměřují na rysy jako otevřenost vůči novým zkušenostem, nonkonformismus, tolerance vůči nejistotě či vnitřní motivace.

Přestože schopnost kreativity nelze plně postihnout jediným testem, měření kreativity může poskytnout cenné sociologické informace. Měření je považováno spíše za doplněk k pozorování, rozhovorům a zkoumání tvůrčího procesu v praxi.

Tvořivé tělo

Můžeme považovat lidské tělo za unikátního kreativního tvůrce? Pokud bychom vycházeli z uvedených definic, nejspíš bychom museli myšlenku zamítnout. Tělesné procesy nejsou inovativní. GIT neexperimentuje s poměrem trávicích šťáv. Proces regenerace tkání a obnovy buněk probíhá rutinně a monotóně. Přestože vnější podmínky, životní situace, stav těla a mysli nejsou nikdy totožné. Není právě tato schopnost vyrovnat se s nepřetržitými změnami důkazem fascinujících kreativních schopností?

Kreativita a dóši

Kreativita se v lidské těle neprojevuje pouze na fundamentální hrubohmotné úrovni. Podle dóšické teorie jsou váta kvality energetickou příčinou tvořivých schopností. Lidé s převládající váta dóšou (vzdušným prvkem) bývají představiví a mají sklon k inovativnímu a nekonvenčnímu myšlení. Naproti tomu pitta osoby (s převahou ohnivého elementu) dokážou vlivem své cílevědomosti a vytrvalosti nápady dotáhovat do zdárného konce. Kapha osoby (převaha vodního elementu) zase vynikají v systematické, důkladné práci a trpělivém rozvíjení myšlenek.

Vliv fyzického zdraví na kreativní kapacitu

Celkově platí, že naše fyzické zdraví a harmonie tělesných systémů mají zásadní vliv na naši kreativní kapacitu. Pokud se cítíme vyrovnaní a plní energie, naše tvůrčí schopnosti se mohou naplno projevit. Avšak jakékoliv zdravotní neduhy, ať už jde o zažívací obtíže či hormonální výkyvy, mohou tvůrčí proces výrazně brzdit a omezovat. Naopak se ukazuje jak významný pozitivní vliv může mít tvůrčí proces například na průběh deprese dokáže-li se pacient věnovat jakékoli kreativní činnosti.

Jak využít kreativitu pro zlepšení tělesného zdraví

Naše kreativita se nemusí projevovat pouze v uměleckých či intelektuálních činnostech, ale může být mocným nástrojem pro zlepšování našeho fyzického i duševního zdraví. Stačí, když se začneme hrát a experimentovat s různými vlivy, které na naše tělo a mysl působí.

Například, když si všimneme, jak se cítíme po konzumaci sladkých potravin, jsme často ospalí, těžkopádní a nemáme chuť cokoliv dělat. Naopak, když zkusíme ráno začít den pokrmem z hořkého čerstvého fenyklu, může nás pokrm natolik ovlivnit, že dokonce i klidná povaha může vybuchnout z nespravedlnosti vnějšího svět. Jak jsem sama zažila, když mi fenykl pomohl “nakopnout” tvrdošíjně zamčené dveře, které jsem nijak nedokázala odemknout.

Podobně platí, že když trávíme čas ve společnosti lidí s určitou převládající náladou, ta se často přenáší i na nás a ovlivňuje naše následující dny, i když tu konkrétní skupinu už dávno opustíme. Například pobyt na jógovém retreatu, kde převládají spirituální a duchovní myšlenky, může v nás zanechat hluboký dojem a inspirovat nás k dalšímu rozvoji.

Proč si tedy nehrát a neexperimentovat s tím, co konzumujeme nejen jako potravu, ale i s tím, na co se díváme, co posloucháme, čemu věnujeme pozornost? Můžeme tak záměrně ovlivňovat, jak se cítíme, a dosahovat žádoucích účinků na své tělo i mysl. Kreativita nám v tom může být skvělým pomocníkem.

Mysl tvůrce

Kreativita a tři mentální kvality

Podle ájurvédské medicíny nejsme definováni pouze svojí fyzickou konstitucí (prakrti), ale také třemi mentálními kvalitami (gunami) – sattva, rajas a tamas. A právě tyto mentální kvality mají zásadní vliv na naši kreativitu.

Lidé s převahou sattvické povahy (čistá, vyrovnaná mysl) bývají velmi tvořiví, imaginativní a inspirovaní. Mají schopnost nadhledu a vidí věci v širších souvislostech. Naproti tomu rajasické typy (aktivní, dynamické) se vyznačují energií a vášní. Tamasičtí jedinci (těžkopádní, neteční) zase mohou mít tendenci k rutinnímu jednání. Podobné chování může být kreativitu také přínosné, například formou systematického rozvíjení myšlenek.

Rozvíjení sattvické kvality jako způsob podporující kreativitu

Klíčové je naučit tyto kvality mysli vědomě rozpoznávat a kultivovat sattvickou kvalitu. Což se provádí prostřednictvím různých myšlenkových aktivit a duchovních praktik. Například brainstorming nám pomůže rozvíjet rajasickou schopnost generovat co nejvíce nápadů. Mindmapping může podpořit sattvickou schopnost nejlepší volby, rozpoznámím širších souvislostí. Analýza metafor a analogií nám umožní osvojit si systematické myšlení.

V praxi můžeme tyto přístupy využít pro zlepšení našeho mentálního zdraví. Když si všimneme, že převládá méně žádoucí kvalita můžeme ji vyvážit cílenou kreativní aktivitou. Třeba pravidelné psaní deníku, malování nebo hraní her nám může pomoci oživit sattvické kvality, jako je radost, nadšení a vhled.

Kreativita je tedy nejen skvělým nástrojem pro řešení problémů a objevování nového, ale může být i mocným prostředkem k harmonizaci naší mysli a dosažení duševní vyrovnanosti. Stačí jen trocha experimentování a hravosti.

Praktické tipy, jak využít kreativitu pro zlepšení mentálního zdraví

Kreativita prostupuje a ovlivňuje mnoho klíčových funkcí naší mysli. Zapojování se do tvůrčích aktivit může mít pozitivní dopad na naši schopnost soustředěné pozornosti, kognitivní flexibilitu a paměť. Zajímavé je také, že tvůrčí sebevyjádření může pomáhat regulovat emoce a zvyšovat celkovou emoční pohodu. Kreativita je úzce spjata s divergentním myšlením, které umožňuje generovat množství rozmanitých a neobvyklých nápadů. Pravidelné zapojování se do tvůrčích činností tak může přispívat k rozvoji řady kognitivních i emocionálních funkcí naší mysli, a tím podporovat celkové duševní zdraví a well-being.

Nitro zdroj tvořivosti

Védy hovoří o duchovních povinnostech či svadharmě, kterou má každý člověk. Přestože se často svazujeme principy a postupy náboženské tradice, do které jsme se narodili nebo pro kterou jsme se dobrovolně rozhodli, platí, že způsob plnění této povinnosti je naší volbou. Moudří lidé ji plní vlastním způsobem a metodou.

Tak tedy i na duchovní cestě čerpejte kreativní inspiraci. Lidé zaměření spíše na meditaci a kontemplaci často vynikají v tvůrčích činnostech vyžadujících hluboké soustředění a vhled, jako je malování, psaní poezie či komponování hudby. Ti, kteří mají předpoklady ke službě a práci pro druhé, mohou kreativitu použít při organizování charitativních projektů.

Kreativita nám umožňuje hlouběji se napojit na naše vnitřní zdroje, intuici, inspiraci, imaginaci a vyšší Já. Skrze tvůrčí proces můžeme dosahovat stavů meditativního soustředění a prožívat momenty jednoty.

Praktické tipy pro zvýšení kreativity

Odvahu experimentovat použijte jako klíč ke dveřím vedoucím mimo zavedenou rutinu a příležitost otevřít se neočekávanému. Kreativita vzkvétá, pokud si dovolíme sbírat nové zkušenosti a dokážeme se dívat na věci z netradičních perspektivy.

Tady je 5 praktických tipů, jak zvýšit svou kreativitu:

1. Změňte své prostředí
   Objevujte nová místa (venku, v kavárně), kde můžete pracovat, tvořit nebo bloumat. Změna prostředí může podnítit kreativitu.
2. Narušte svou rutinu
   Vyzkoušejte provádění běžných činností jiným způsobem. Zkuste každý den celý měsíc přijít s novým způsobem, jak zhasnout lampičku na nočním stolku jinak. Dovolte si vyzkoušet nový recept. Poslechněte si hudbu neznámého interpreta. Narušením zažitých návyků může resetovat vaše myšlení.
3. Změňte perspektivu
   Zkuste odpovídat na otázku “Co by se stalo, kdyby..?” nebo se zamyslete nad tím, jak by daný problém řešila jiná osoba. Nové perspektivy mohou přinést neotřelé nápady.
4. Přijímejte výzvy
   Nevyhýbejte se složitým nebo neznámým úkolům. Naopak je vyhledávejte a přijímejte je jako příležitost k rozvoji kreativity. Řešení náročných výzev vás může posunout kupředu.
5. Čerpejte inspiraci z nových zdrojů
   Vyhledávejte nové podněty a informace, které vás mohou inspirovat. Čtěte knihy nebo časopisy mimo svůj obor, sledujte dokumentární filmy nebo navštěvujte výstavy. Nové zdroje mohou obohatit váš myšlenkový repertoár.

Kreativní projekt pro dobrý pocit

Pokud chcete zkusit, jak kreativita může ovlivnit vaše zdraví a štěstí, mám pro vás jednoduché cvičení. Vezměte si papír, tužku, fixu nebo akvarelové barvy. Nebo cokoliv jiného, co máte po ruce. Poté si najděte klidné a pohodlné místo. Dopřejte si alespoň 15 minut nerušeného času. Tvořte. Experimentujte. Následně se zhluboka nadechněte a vydechněte a uvolněte se. Nastal čas položit si následující otázky:

• Jak se cítím právě teď?
• Co potřebuji právě teď?
• Co mě v tuto chvíli udělá šťastným?

Kreativita si žádá moudré tvůrce

Příběh dvou žen prohlašujících se za matku dítěte považuji za klasický příklad kreativního řešení konfliktu s potřebnou dávkou moudrosti a pochopení. Král Šalamoun ztělesňuje ideál kreativity, která není o honbě za originalitou, snahou odlišit se, ale je o schopnosti vnímat hlubší pravdu a široké souvislosti.

Vyzývám vás, abyste využívali svou kreativitu nejen jako způsob sebevyjádření nebo nástroj profesního úspěchu, ale i jako prostředek k hledání harmonie a pro řešení situací, před které nás staví život. Nechť jsou vaše kreativní a vedeny snahou podporovat osobní harmonii i rovnováhu společnosti jako celku. Kreativita je dar a závazek k etickému a uvážlivému jednání.

Závěr

Pokud chcete sdílet své kreativní dílo s ostatními, mám pro vás výzvu. Vyfoťte své dílo a pošlete mi ho na můj e-mail: marketa.fukova@seznam.cz. Nebo ho sdílejte na sociálních sítích s hashtagem #lecivakreativita. Ráda si prohlédnu vše, co jste vytvořili, a přečtu si vaše zprávy.

Doufám, že se vám tento blogový příspěvek líbil a že vás povzbudil k tomu, abyste byli kreativní. Kreativita je dar. Tento dar je k dispozici nám všem. Naší odpovědností je dát si šanci darovanou kreativitu rozvíjet a tvořit. Jak řekla slavná spisovatelka J. K. Rowlingová: “Máme moc změnit svět, protože si umíme představit lepší místo pro život.”

Děkuji vám za čas, který jste věnovali čtení a kreativnímu projektu. Těším se na vaše zprávy a díla. Mějte se krásně a objevujte svou kreativitu.